Za deset let v gastronomii jsem zažil leccos. Stres, radost, neskutečné dny i chvíle, kdy člověk přemýšlí, proč to všechno dělá. Ale teprve teď mám kolem sebe tým, díky kterému vím, že to má smysl.
Dnes bych se chtěl na chvíli zastavit a napsat něco o lidech v gastru.
O těch, kteří nejsou na billboardech, nemají tisíce followerů, ale bez nich by se žádná restaurace nerozjela ani na půl plynu.
Tým, na který jsem hrdý
Dostal jsem se do fáze, kdy mám vedle sebe partu, která je opravdovým důvodem, proč dělám právě gastro. Lidi, kteří jsou slušní, mají vlastní názor, drží při sobě a jsou loajální. A co víc – obětaví.
Mají za sebou dlouhé týdny, často dvanáctky v kuchyni nebo na place, někdy i na rozpálených festivalech. A přesto přijdou pomoct ve svém volnu, protože vědí, že je to potřeba. Neptají se proč. Prostě přijdou. Protože na to nejsou jen „placení“ – oni tomu věří.
Nejen práce, ale i duše
Dělají daleko víc, než říká jejich pracovní náplň. Berou věci za své.
A jak se to projevuje?
Spokojený host. Úsměv na tváři. Vracející se zákazníci. To je to největší ocenění, které může gastro tým dostat.
Každý má své místo
Neumím slovy popsat, jak pyšný jsem na tu cestu, kterou jsme spolu ušli. Ale vím, že každý z nich má ve Stodole své vyryté místo. Nikdo není jen „zaměstnanec“ – každý je důležitý článek celku, který žije.
Denně si přeju, abychom náš tým mohli doplnit o další podobné lidi. Do kuchyně i na plac. Není to jednoduché – takoví se dnes snad už ani nerodí. Gastro trpí. A s ním i celá služba.
Ale my si nestěžujeme. My makáme.
Jsme nastavení zbořit mýty o gastru. O tom, že lidi nejsou. O tom, že práce v kuchyni nebo v servisu je dno.
Není. Je to poslání.
A jsme Restaurace Stodola.
Místo, které musíš ochutnat.
📝 Děkuji, že jste s námi. A děkuji mému týmu.
— Standa
